Nesnáším too!!!

5. března 2009 v 19:00 | Emily Sinister Shadows |  TREZOR
Nesnáším to! Nesnáším ho! Nesnáším sebe! Nesnáším ten pocit, když si čtrnáct dní (tři týdny, měsíc staletí...) namlouvám, že když mě prostě odmítnul, tak to skousnu a půjdu dál. Postavím mezi nás tlustou ledovou zeď dost vysokou, abych přes ní neviděla, ani když se postavím na špičky (a on taky ne) a budu žít dál svůj život (Najdu si jinou posedlost). Dlouhou dobu se utvrzuju v tom, že už se mě to netýká, že tohle je uzavřená kapitola (UŽ HO PROSTĚ NEMILUJU).
Jenže pak přijde den D, hodina H, minuta M. A on během dvou vteřin, co kolem sebe projdeme dokonale zboří moji pracně postavenou ledovou zeď. (Měl snad plamenomet?) Neměl!! Měl jenom ty svoje oči, které se z neznámého důvodu třpytí jako tisíce diamantů a září ze všech nejvíc. Ale proč na mě? Vždyyť mě nechce. Má tu svou, kterou má tak rád...aspoň mi to tvrdí. (Nekopej toho psa. Já ho mám docela rád...jo Katy...joo). Nevím co dělat. Odejít ze školy? (A vzdát se ty srabe?) A nebo žít dál jako do teď a stavět novou ledovou zeď (Kterou stejně zase bez problému zboří.) Zabiju se a zakopu se na zahradě (Nee na to jsem srab a nemám zahradu).
Taky jsem četla Manon. Taky holka umřela, ale ona byla milována. Hah...já to ještě nevzdám.

Manon je můj osud, Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu...


Ať žije krása kocoviny...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama